Březen 2018

Výlet do Stratford-upon-Avon

29. března 2018 v 12:46 | DK |  Anglie - Birmingham
Dalším místem, které jsme v Anglii navštívili bylo městečko kde se narodil a které proslavil William Shakespeare.
Stratford-upon-Avon je městečko které by se něměl opomenout navštívit, pokud zde člověk tráví nějaký ten čas. Jedná se typické malé Anglické městečko, které má nespočet krásných baráčků, kostelíků a úžasných kanálů.

Vyjeli jsem ve 12:06 z Birminghamu a lehce před jednou jsme byli na nádraží v naší cílové stanici. To že jsme jěli jen za poloviční jízdu jelikož nám prodavač jízdenek místo dvou jízdenek naúčtoval jen jednu raději přeskočíme. ;) Jinak nezle také opomenout děcko dlabající sušenky ze země díky nezájmu své matky. o.O Jo, i to je Anglie. Volná výchova nadevše.

Od zastávky do městečka je to cca 10 minut pěšky volnou chůzí. Na náměstí byly akorát trhy, a tak se inspirujeme co koupit. Bohužel zde není nic co by člověka zaujalo natolik, aby objetoval své těžce vydělané peníze.
Od trhů se dostáváme na hlavní promenádu kde jsme překvapení množstvím malých školních výprav. Prolejzáme suvenýry a domeček kde žil W.S. Po procháce městečkem to směřujeme k vodním kanálům a do infocentra pro informace.
Shakespeare´s House

Nevětší bombou byla motýlí farma. Stovky motýlů, leguán, mravenci a jiná havět pojmenovaná Kolin nebo Gekon. :-O Prostě super. Pokud něko je v tomto městečku, musí navštívit ButerFly farm !!!
Hody




Po motýlech to máme namířeno do kostelu kde je pohřben W.S. avšak pohled na jeho hrobku za 2Ł nás neláká natolik a tak nám stačí kouknutí z dálky.
Holly Trinity Church

Na oběd zapadáme do jedné restaurace která se prezentuje jako Fish Restaurant a vypadá jak americké bistro z devadesátých lete které můžeme vidět v mnoha filmech. Já si dávám Fish & Chips + Mush peas což je velice dobré. Kamilčina pizza už tak skvělá není ale co, to se dá vynahradit. . . .

Večer odjíždíme kolem půl šesté. S čoko brownisem v kabelce.

Korunu všemu tomu dává vykopnutí z MHD. Důvod? Někdo vylil kávu na zem busu a bus není schopný pokračovat dále po své cestě. Jsme tak nucení čekat na další spoj.
Nakonec doma dáváme čaj a plánejema kam to pojedeme příště.

Výlet do Manchesteru

29. března 2018 v 12:06 | DK |  Anglie - Birmingham
Jsou toma dva měísce co jsme v Anglii a šest měsíců co jsme spolu.
Tyto dvě ,,výročí,, si říkali o nevšední oslavu. Tu jsme započali v baru Cost to Cost na milk shake koktejlu zvaný chocolate Burbon Brownie a druhý nějaký banánový sen.

Pár dnů na to jsme vyrazili ranním busem do Manchesteru. Začátek výletu začal slibně. Nebýt děduly v buse který nám poradil kde vysoupit na Coach Station, šli bychom dvě stanice pěšky. A to nechceš.

Autobus vyrazil poloprázdný směr Manchester, a dá se říct že první půl hodinku jsme byli rádi že nemusíme škrábat jinovatku ze vnitřku oken autobusu jaká v něm byla zima. Poté se již cesta stala klidnou a probudili jsme se až v zácpě před naším prvním cílem.

Město jsme začali prozkoumávat a první kroky které nás vedly byly k soše Alana Tauriga a jeho pomníku, přes Canal Street.

Socha Alana T.

Odtud se člověk dostal do Čínské čtvrti kde byly akorát rozehnávány místní gangy homelesáků z čínských altánků policisty. Vskutku dobrá podívaná. Selfíčka s čínskou bránou nesměly chybět.
Pokračujeme směr národní galerii. Díky, že je vštšina památek kulturního zaměření v Anglii free. Využíváme tak bezplatné toalety a ohřátí. Zjišťujeme, že art galerie asi není to pravé ořechové co bychom chtěli vidět, a tak akorát fotíme budovu zvenčí.

Jsme zklamáni z místního souvenir shopu a tak jdeme dále po naší trase směr městká radnice. Budova je úchvatná. K naší smůle je však zavřená, a nápisi nám hlásí že se s námi budou těšit opět naviděnou v roce 2024. Zde nás také chytá první pěkný déšť a tak vytahujeme naše deštníky které do té doby byly schovány v útrobách našich baťůžků s tousty.
Od městké radnice je to co by kamenem dohodil ke knihovně u které stojí nádherný anglický hotel. Dan je zde ohromený kanalizačním potrůbím na baráku. No, každého zaujme hold něco jiného.
Knihovna v Manchesteru

V knihovně se fotíme s včelou, symbolem Manchesteru, a procházíme regály plné knih. Stavba je to opravdu nádherná. Škoda jen ,že na fotkách natolik nevynikne.
Další naší zastávkou je Johnova knihovna (pojmenovat to správně.). CEstou k ní se lechce ztrácíme ale cestu rychle nacházíme zpátky a doknoce nám i chvíli svítí sluníčko.
U knihovny okukujeme Armániho obchod ale soudíme, že stejně nemá nic pěkného.
Interiér knihovny je úchvatný. Fotíme se ve fotokoutku s korunkami. Další kroky pak směřují směr studovna.

Studovna v Knihovně

Z knihovny vycházíme a dálší naší zastávkou je centrum města. Krámky, obchůdky, sem tam nějaký ten kostel. Počasí si s námi hraje. Chvíli prší, chvíli prosvítá sluníčko skrze mraky.
Zdejší vyhlášený PUB

Obcházíme si divadlo které vypadá celkem zajímavě. Už jen postavení divadla vzbuzuje údiv.
Od divadla se dostáváme přes pár nákupních galerií k chrámu xxxxxxxxx. Máme štěstí, je zde akorát koncert studentů z blízké univerzity, a tak si sedáme a posloucháme koncert na píšťalu a na čello.


Nastává chvíle krize. Začíná pršet čím dál více, a hlavně je pěkně lezavo. Prolejzáme Printworks, kde je mnoho restaurací a čekáme na prohlídku poslední naší dnešní zastávky. Během toho ještě rychlá návštěva fotbalového muzea po té hurá na prohlídku.

Jako předtím, další knihovna. Výhodou všeho toho je fakt, že vstupy bývají výce méně všude zadarmo a tak pokud to nestojí za to, není člověk ani přešlý, že vyhodil peníze za něco nudného.


Cestou domů se stavujeme pro koblížky a vínko v tescu. Máme nakoupeno, a hurá na check in do hotelu.
Horká sprcha na sebe nenechala dlouho čekat, a po ní již jdeme na večeři, která je na účet hotelu.
Oba volíme zlatou klasiku burgery. Byly dobré. Ale jak všichni víme, dobré je za tři :D Vylepšuje to ale dezert v podobě hot. čoko brownies a brownies ukrytého pod třemi kopci zmrzliny. Totálně plní se odebíráme na pokoj. S plnými břichy se jdeme projít nočním městem aby nám vytrávilo. Dan sice oblbuje s návštěvou bordelu Long Legs v Čínské čtvrti ale to je mu nakonce zakázáno a tak to napravuje alespoň návštěva souvenir shopu. :D

Pak už je vážně čas na to zalézt do postele a usnout.


Další den si dáváme snídaní na půl devátou. Nesmíme zapomenout přibalit nějaké to ovoce a hurá na Old Trafford stadion, kde sílí Manchester United. Prohlídka je úžasná a nemá chybu. Myslím že pár fotek vypoví za vše, ale dostat se do kabiny MU a nebo do tunelu, který mnastupují na trávník, tak to se jen tak někomu nepovede :)


Cestou domů přemýšlíme co ještě zmákneme a vyhrává muzeum s T Rexem. Chvilkové zabloudění Kamilky v muzeu nakonce dostává šťastného konce a oba se střetáváme pod Rexovou hlavou. Před zavíračkou jsme vyšli ven a upalovali směr hotel. Bylo opět pěkně vlezlo. I přes to, že celý den nepršelo a my tak deštník mohli mít schovaný v našich batůžcích. Naše poslední kroky druhého dne v Manchesteru směřují do souvenirshopu, kde kupujeme dárečky a pohledy. Pak už hurá na pokoj, dát horkou sprchu a zalézt do postele. Tedy, předtím ještě koblížky které jsme cestou domů všude sháněli ale nakonec jsme je přece jen nesehnali.

Výlet do Liverpoolu

29. března 2018 v 11:56 | DK |  Anglie - Birmingham
Ráno brzy vstáváme, letíme na snídani kdej sme jako první a tak si děláme na cestu svačinku. Bagetky se šůnkou a sýrem + rajčátkem. Co bychom byli za cestovatele kdybychom si zadarmiko neudělali něco na hlad. :D K tomu ještě 7 jablek a hurá směr Coach Station odkud jedeme směr Liverpool. V Poolu vystupujeme kolem půl deváté a naše první kroky směřují k Albert Dockům. Procházíme se v nich a Kami se snaží vycvičit svého nového kámoše, racka. Bohužel se ji to nedaří když jí dojde její sňídaňový muffin kterého si také vzala.

Po pár minutách začíná pršet a tak vytahujeme deštníky, které nestáhneme až do konce dne. Fotím všechno co nám přijde do cesty. Po chvilce jsme zastiženi místním chlapíkem ptající se, proč se věší zámečky na řetězy a mosty. Věru super otázka takto poránu.

Albert Dock

Následuje fotka s Beatlesákama a focení triády. Jsme lehce zaskočeni, jelikož si přijdeme jako ve městě duchů. V ulicích se nepohybují žádní lidé, každý pátý krámek je otevřen jinak vše zavřeno. Inu, sobota ráno v půl milionovém městě. Co byste chtěli. Zkoumáme okolí Coventry clubu kde začínali hrát Brouci a dále si to směřujeme k SUperlambanana. Těší mě, že moderní sochy mají i jinde než jen v Prazeu Qadria.


Od sochy Superbanánovce jdeme k městskému muzeu. Je to hned z několika důvodů. Prvním důvodem je hnusné počasí. Prší, je lezavo a my tak hledáme místo kde jsou zdarma záchody a kde se alespoň na chvíli ohřejeme.
U vchodu je možnost odložení si věcí do šatny a já toho hned využívám. S bundou odkládám též naše dva mokré deštníky v domění že nám deštníky nechají roztažené někde v šatně. Pravdou však ale je jen to, že oba deštníky přidávají k mé budně do skříňky, a proto když se po hodině vracíme z muzea, dostávám svou bundu totálně promočenou. Tudíž, zahřáti jsme trošku byli ale fakt, že poté celý den mrznu díky blbosti dvou mladých šatnářek je k nezapomenutí.
Superlambanana alias Superbanánovce

Od muzea nás pak čekají dvě hlavní chlouby Liverpoolu. První je moderní kostel vypadající jako nějaká pyramida či trnová koruna. (On v tom každý vydí co chce)
Vnitřek kostela je famózně obrovský až dechberoucí. Určitě tak stojí za návštěvu. Druhým bodem který musíme vidět je Liverpoolská katedrála.
Shodou okolností se zde konal nějaký festival pro lidi z afriky tudíž celkem zajímavý zážitek, ale ten interiér. Těžko zle něco tak obrovského popsat takže kdo jede do Liverpoolu, není možné aby tuto katedrálu nenavštívil.


Potá nás čekala procházka po okolí, Čínské čtvrit, nákupní zóně v centru města a zabíjení času do odjezdu vlaku.
Večeři jsme zvolili v jedné Čínské restauraci v čínské čtvrti. Jídla i drinky nebyly vůbec špatné, ale musím uznat že Kamča měla jídlo o fous lepší.

Poté už jdeme pomalu na vlakové nádraží. Cestou ještě potkáváme v obchodě partičku vytlemených slečen které se ožraly ještě dřív, než šli na párty, a když říkám ožraly, tak to myslím doslova. :D

Cesta vlakem je též výživná. Angličani jakožto národ prasat po sobě nechává ve vlaku celkem značný nepořádek (fotka vše dokumentuje)
Nemluvě o partě nadčených fotbalových fanoušků a fanynek řvoucí hned vedle nás. Jinými slovy, zážitek nezapomenutelný.

Doma je doma a tak večer uleháme do postele celý zmrzlí a zanvení.

PS: rýma na sebe nenechává dlouho čekat a tak týden na to smrkáme a prskáme každých 10min.