Azory & Lucembursko

19. května 2017 v 14:38 | DK |  Erasmus - Peniche

Česky pro ty co nejedou angličtinu

Je to tady. První velký samostatný trip. Z mého batohu se na deset dní stává skříň, do které se snažím nacpat od ponožek po mikinu. Pravdou, zůstává že batoh určený k přenosu PC není zrovna nejvhodnější na desetidenní trip, ale jiná možnosti nebyla. Když musíš tak musíš. Přece se nebudeš tahat s kufříkem. Skládám tak jen nejnutnější věci, které bych mohl potřebovat.

Dostávám se na nádraží, kde jak je již známo v neděli ráno není kromě racka živé duše, a tak čekám kdy dorazí řidič linky Penis - Lisáč abych se dopravil na letiště. Jak bylo napsáno, v neděli ráno nikdo makat nechce, a tak si mám kupovat jízdenky na další zastávce. A stejně tak jako se po ránu nikomu makat nechce, tak se taky po ránu nechce nikomu vystupovat, a tak si vezu prdel až do Lisabonu ZADARMO !

Cesta metrem na letiště je celkem klidná, až na pár vyznavačů bizardních obleků, kteří jedou nevím kam. Mohu však ale říct, že jsme cestoval s obřím miminem, strážcem vesmíru a vyznavačem Poníků z MLP.
Let probíhá pohodově už z toho důvodu, že sedím u exitových dveří nad křídly a užívám si tak grandiózního místa na nohy. Stále mi však ale vrtá hlavou, kdyby se něco stalo, jak by se někteří pasažéři letadla dostali ven skrze malé únikové dvířka nad křídly letadla. Myslím, že pro případ nouze by měli vedle těchto exit dvířek mít pro jistotu tubu s vazelínou či něčím stejně mastným co umožňuje jednodušší tření.
Při přistání a výstupu z letadla na Terceiře chčije z nebe víc, jak štamgast v putyce po desátém pivu, a tak se během minuty, kdy se marně rychlým krokem připomínající běh naprcaného kačera na kluzké ranveji snažím dostat do sucha letištní haly. Tam se vzápětí dozvídám skvělou novinu. Je neděle, a dostat se do hl. města kde mám ubytování, Angary de Heroísmo není možné. Jediná možnost. TAXI za 20€. Druhá možnost, stopovat. Což by výsledek nepřineslo, a tak přepadám mladý pár, který vyzvedává na letišti maminka a vnucuji se jim do auta. Nakonec se vše zadaří a tak mám cestu přímo před hostel zcela ZADARMO !
Začátek pobytu začíná slibně. V hotelu nikdo není, i když mě bombardovali mejly, v kolikže se asi dostavím. Po půlhodinovém dovolávání se někomu mi jest sděleno, že na hostelu budou do pěti portugalských minut.
V naší řeči něco jako: Dřív jak za půl hodiny nás nečekejte. ANO, přijeli 32 minut po oznámení 5 ti minut.
Díky předpovědi, která hlásí hovna s háčky letím pro pláštěnku, skvělé fešácké pončo k místním Číňanům. Díky bohu za tento národ. Nebýt těchto obchodníků, obávám se, že bych byl totálně ztracen a se mnou půlka zbytku světa.
Večer se ještě střetávám s mojí novou slovenskou dobrodružkou studující v Lisabonu Májou. Večer trávíme v kuchyni se Stevem což je chlapík z GB žijící v Madridu a kecáme do půlnoci. Mája druhý den bere stopem letiště a letí domů na pevninu.

Pondělí a já jedu se Stevem autem po ostrově. Nabíráme ještě dva jeho kamarády z Holandska, které poznal během letu na ostrov. Jeho řídící schopnosti jsou vskutku otřesné, a musím říct, že jsou i chvíle kdy se bojím o svůj život a v zatáčkách zavírám oči :D I některé ženy řídí lépe jak on. A to je co říct. Nakonec vše přežíváme a po návštěvě sopečných kráterů se vracíme domů kde nás čekají malé postele.

Úterý je den courání po městě. Navštěvuji tak minutu před zavíračkou vojenskou pevnost, škrábu se na tamní kopec odkud se pozorují velryby, a celý město procházím skrz na skrz. Vzniká taky hafec fotek, které budou dokumentovat, co se ten den dělo na konci článku.

Středa je ve znamení krav. Trip do vesnice kde je více krav, jak obyvatel se daří na 1*. Počasí dopřává slunce, takže se při cestování člověk i celkem opálí. Ochutnám nějaký ten sýrový sendvič a nakrmím sem tam nějakou tu krávu lupením. Pokecám s místními farmáři o mlíku krav a taky si stopnu auto. MiniCooper v cabrio verzi to jistí. :D Aneb moje první a poslední stopnutý auto na silnici. Procházka skrze přístavní rybářský doky a po vyvřelém lávovém pobřeží se stává nezapomenutelnou díky nové dračí díře. Večer k večeři servíruji těstoviny karbonáry se slaninou a sýrem, a nabízím portské víno frantíkovi, který je se mnou na pokoji, vypadá na 26 ale je mu 36.
Čtvrtek se zdá být dle počasí blbým dnem. Je pod mraky a vypadá, že bude lejt. Využívám frantíka k tomu abych se s ním svezl na druhou část ostrova a navštívil tak druhé největší město tedy vesnici. Při cestě tam schytáváme chcanec, ale nakonec je v městečku pěkně, a koneckonců opět vylejzá slunce a je den jako z pohádky. Pokus o další stopování nevychází, a tak alespoň dávám řeč s USA bábinou a místními kovboji co mi chtějí prodat býka za 1000€ 300 kg a 1,5 roku. Večer se seznamuji s klukem z Norimberku, kde zjišťujeme, že letíme domů spolu. . .

Pátek ráno to chce vydatnou snídani, aby si člověk udělal zásobu na dalších nespočet hodin dopředu. Čeká mě noc v Lisabonu, než poletí další letadlo. Při cestě na letiště dáváme s Julianem pivsony aby se lépe přežil let.

Dosedám asi kolem osmé v Lisabonu a já razím směrem k oceánáriu a pobřeží. Zde se střetávám opět s Májou a její kámoškou jdouc z divadla, a tak mi jest ukázán noční život v Lisabonu, z kterého jsem celkem dosti odvařený. Slovy jen těžko popsatelný zážitek. Nočním busem se dostávám na letiště, kde dávám druhý pytlík kukuřice a čekám na svůj vysněný let do Lucemburska.
Sobotní let tam je opět ve znamená velkého místa u exitových dveří. Díky chlapíkům z flycrew si tak můžu let užít s královským místem pro moje hnáty. V Luxu jsem překvapen rychlostí letištního internetu, který lítá rychlostí množení se krys. První supr informace pro mě. V sobotu je městská doprava zadarmo. Kdo by to byl tušil :-O Čumím, že taky je něco free kromě ochutnávek v Tescu. Při příjezdu do centra se seznamuji, jak to zde chodí. Audi, Mercedes, BMW, Mini a další jiná více či méně drahá auta. Ten, kdo má Volvo či Škodovku je zde za chudáka. Přes rozkopané staveniště se přibližuji k centru města. K mému štěstí se tam dnes odehrává festival k výročí Evropské Unie. Co to pro mě znamená? To že si tam zadarmo mohu nahrabat miliardu věcí které jsou úplně k ničemu a také typické dobroty a pochutiny ve stáncích různých zemí EU které zde vystavují.
Je to tak, během jednoho odpoledne jsem tak do sebe naládoval Becherovku, chorvatskou Rakii s Malvazinkou, maďarské Tokajské, slovinskou Medovinu, chorvatské Portské a Pastel de Natu společně s belgickými pralinkami a gigantickým Evropsko Unijním dortem. A protože to je low cost, a Lux je zpíčeně drahá země, nebral jsme si servítky a stánky obešel hezky 2x, a některé i 3x dokola.
Odpoledne jsem se setkal s Martinem, což byl můj zachránce pro první noc, jenž mi nabídl CSko. Bydlel společně s jednou slečnou z Ruska a dalším klukem z Estonska, a musím říct, že styl jak bydle se mi moc líbil. Líbil se mi až do té doby, než mi řekl že každý z nich platí měsíčně 630€ za nájem. Ale co, nemůžeme se divit. Lux je prostě jinde. Večer jsme dali víno, pokecali a šli spát, jelikož po probdělé noci a dvou hodinách spánku v letadle se člověk přece jen unaví.

Neděle se vydařila hned od rána. Slunce začalo svítit hned jak vystoupalo na oblohu. V hostelu si nechávám batoh a vydávám se do města pouze s deštníkem (také z EU) a jednou flaškou. Prozkoumávám, kde se co dá a odpoledne narážím na místní milfku co se mi rozhodne dělat průvodce. Ukázala mi supr místo v Kirchbergu což je taková movitá část Luxu kde sídlí ty nejtrapněji bohatý firmy v ještě trapněji vypadajících drahých budovách. Ale proč ne.
Nebýt toho, že nás překvapuje první déšt, tak tam sedíme snad ještě teď. Výhled byl parádní. Večer se pak poznávám s holčinou z Anglie a Jižní Korei a tak se učím poznat rozdíl mezi čínštinou, japonštinou a korejštinou.

Pondělí = Vianden
Za 4€ můžete cestovat čímkoliv a jakkoliv po celém Lucembursku a tak vyrážím na nedaleký hrad/zámek, protože ani sami dokonalí Lucemburčané neví, co to vlastně je.
Vianden je přímo skvostný. Však z fotky posuďte sami. Myslím, že více není potřeba komentovat až na arogantního autobusáka vypadající jako vepřová hlava.

Úterý vstávám jako první. Letím na snídani se najíst, protože je v hotelu grupa Němců a kam ty přijdou, všechno vyžerou. Poté se vydávám směrem letiště, kde potkávám svou kamarádku z Penisu. Kupuji Morgana v Duty Free a směju se lidem co stojí v smoking zónách :D

Myslím, že toto je takové rychlé krátké shrnutí tohoto výborného tripu, který jsem absolvoval zcela sám. Celý výlet mě přišel na xxx,- € a za tuto dobu jsem poznal nespočet nových lidí napříč celým světem.
Všem kteří říkají, že by cestovat nikdy nemohli sami, a hledají tisíc výmluv proč by to nešlo. Mám jeden vzkaz.
Zkus to, a přijdeš na to, že to je nejlepší věc kterou můžeš zažít.
Protože, když cestuješ sám, nejsi nikdy sám, a to je fakt. . .



V Lucemburském parku



Hurá vstříc novým dobrodružstvím


Azorský ostrov Terceira


Dělání uměleckých fotek do videa


Belgický pralinky na vestivalu EU


Sousoší bullů blízko bull arény - Terceira


Vianden hrad/zámek


Jedna z mnoha oderních budov - Kirchberg/Lucembursko


Pevnost před začátkem Kirchberku v Luxu
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama