Smutný Kroupič

2. března 2017 v 23:33 | DK |  Erasmus - Peniche
První den mého smutku začíná . . .

Ráno se probouzím. Hned jak otvírám oči tak cítím, že den bude velice plodný. Proto zpracovávám dary z lednice na chilli con carne, a poté si po několikadenním chaosu v pokojíku uklízím. (to aby se neřeklo, že jsem prase :D )
Když jsem již udělal dosti, myslím si, že by byl čas vhodný k tomu někam vyrazit. Bez vědomí toho, že by byl den zpátky nov vyrážím zkontrolovat vlny na moře. Při prvním pohledu mi však není něco jasné.

Moře. Tam kde se včera nacházelo není po vodě ani památky a já musím marně hledat, kam vlastně teď ty mořské vlny sahají.

Ano, je odliv. Tedy jinak. Je odliv jak kráva, přibližně třicet metrů mořského dna se odkrývá a já se tak suchou nohou mohu procházet tam kde bych včera asi ani s dvoumetrovým klackem nedosáhl na dno . . . .

Neskutečné co vše mořské dno skrývá, a jak je tvarováno . . . Mořští ježkové, hvězdice, mušle, chobotničky, korály, řasy, prostě vše na co si člověk vzpomene.

Odchytávám zde nějakou paní která zde cosi sbírá. Po pár slovech se dozvídám, že je univerzitní profesorkou biologie, a tak si s ní rovnou vyměňuji kontakt zdali by ji nevadilo kdyby při dalším mega odlivu přibrala na přednášku i mě s mými Erasmáckými kamarády. (samozřejmě že souhlasí)

Co se pak ale stává je neuvěřitelné. To že se chci vydat někam, kdy v půlce cesty zjišťuji že není dobrý nápad protože přicházející příliv by mi odřízl cestu zpět a já bych tak měl docela pěkný trable co poté raději zmiňovat nebudu, ale asi zmíním to, že jsme našel svého prvního trilobita. :O Jak neskutečné, skáču radostí a ani nevím co víc napsat.

Vzápětí se celá radost ztrácí protože trilobit vyklouzává z ruky a končí kdesi mezi šutry. :/ Co říct? Asi jen:

DO PRDELE TEĎ JSEM FAKT SMUTNEJ !

Během tohoto incidentu se mi též stává to, že mi šutr jak kráva lehne na malíček který během vteřiny aniž bys řekl švec mění barvu na tmavě fialovou. A když říkám tmavě fialovou, věřte, že leč jaká dáma by mi tento odstín na nehtu mohla závidět.

Zbytek dne je pak díky počasí takový ospalý a je tráven v postelích s ntb a sledováním filmu.

Jedinou nadějí mi zůsátvá to, že dle profesorky biologie je tato oblast výskytem fosílií vyznačována, a tak pravděpodobnost objevu dalšího je celkem veliká.

Tak budeme doufat.



MOŘSKÉ DNO ATLANTICKÉHO OCEÁNU


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Annie_V Annie_V | 10. března 2017 v 15:02 | Reagovat

Libí se mi ty poslední dvě fotky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama