ČOKOLÁDOVÁ PIZZA

19. března 2017 v 22:27 | DK |  Erasmus - Peniche
OK, říkal jsem si že každý článek budu psát nějak jinak.
Není dobré, když se stále píše stejným stylem, když je to stále stejné a monotónní a vás to pak začne nudit. Otázkou ale je, co dalšího ještě vytvořit.

Příběhy s nádechem vtipu zde byly.
Básnické sbírky jsme již také využili.
Videoreport z daleké tůry také byl použit.
Dokonce jsme napsali kus článku i v angličtině.

Pokud by tak měl někdo nápad a návrh co napsat, nechť ho pošle, protože insipiraci a výzvám se meze nekladou.

OK. Let´s go it´s time for another storry . . .

Je husté jak to chodí v malých městečkách. Když se místní domluví s řidičem, není tak problém jim zastavit kde si řeknou a tak vystupuji u školy odkud to mám samozřejmě blíže.
Cesta byla skvělá. Bus přijel víceméně na čas a tak nebyla potřeba ani moc čekat. Je pravdou, že někteří z naši skupinky měli co dělat aby bus stihli protože zavolá li příroda, nedá se nic jiného dělat než ji poslechnout, ale nakonec vše dobře dopadlo a tak můžeme vyjet.

https://www.youtube.com/watch?v=CXQ6CkVX5aw - Videjko, kde že to vlastně jsem

Před odjezdem se ještě rozdělujeme. Vzhledem k tomu, že chci vidět místní ,,hrobku,, která se ukazuje nebýt hrobkou nýbrž monumentálním, asi barokním? kostelem, a nikomu se tam nechce, putuji sám. Jaké to překvapení :D Při obhlídce památky zabloudím i mezi místní vilky, kde prvně vidím růst grepy na stromech z kterých jsem uchvácený. Velikostí připomínají fotbalové míče. Těžko říct, zdali jsou BIO či něčím vyšlechtěné ale jedno vím jistě. Jeden kus tohoto ovoce zajistí konzumentovi dávku vitamínu C na příští tři roky.

Čokoláda kam se člověk podívá. Tady, támhle, a tam taky. Anetka si kupuje něco sladkého ve skleničce. Nikdo nevím co to je a tak to stále jest velkou záhadou. Co nás ale určitě zajímá je sladká čokoládová pizza. Nevím který z nás by odolal. Další kroky jsou tak jasné. LETS GO TO MAKE YOUR CHOCO PIZZA.
Dáváme tam vše co milujem a myslím že i Jirka Babica by z nás měl radost. Co vám budu povídat. Prostě čokopizza posuďte sami ;)



Couráme si tak místem festivalu a přemýšlíme co si tady koupit a čím tak zvýšit hladinu inzulinu v krvi. Mají tady toho mraky. Od tekuté čoko po čoko v pevném stavu až po čokoládové pivo. Doufejme, že brzy najdeme něco co nás osloví natolik abychom svoje disponibilní prostředky vložili do statku, která uspokojí náš celkový a zároveň i mezní užitek :D No jo, něco z toho eka tam ještě zbylo :D

Koukám a vidím. Jsou to naši tři grácie a ochranku jim dělá náš italský přítel Klaudio. Opět se tak setkáváme a můžeme pokračovat spolu.

Slunce svítí a jediná možnost, jak se před ním schovat, je si zalést do stínu. I to tak činním a dávám si svůj těstovinový salát ze zavařovačky :D Hradbami se courá skvěle. Množství lidí zde není ještě natolik velké, aby se zde blbě chodilo a tak jde vše jak po másle. Tedy, spíš po čokoládě v našem případě.

Obcházení hradeb, focení, natáčení a zkoumání každé uličky. Celé projití města zabere tak tři hodinky pokud to člověk bere vážně důkladně. Co je však ale nejdůležitější je počasí. To se samozřejmě vydaří, ale začátek dne vypadá, jako by to mělo stát za . . . . . Všude je mlha a slunce se skrz ní jen tak dostat nemůže. Však posuďte sami ;)


Přijíždím přesně na čas a začínám s průzkumem města. Jsou zde skvělé místa k objevování a musím uznat že se mi zde velice líbí. Určitě každému doporučuji návštěvu!

Ráno budíček v 6,30, rychlá snídaně, a hurá na autobus který odjíždí v 7,45 z Penisu.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama