TRAIN TRIP OČIMA KOMIKA

14. prosince 2016 v 11:56 | HO |  Train Trip CZ 2016
Jelikož jsem si letos po menší pauze opět vyrazil na dovolenou, rozhodl jsem se i pro tentokrát udělat takový menší shrnutí všeho co jsem za tu dobu zažil a okusil a dal Vám třeba i pár tipů, kam vyrazit. Takže opět jestli máte chuť si dat trochu relax, vypnout telku, a přečíst si pár řádku je to vaše.

Zatímco v minulosti jsem byl na takových místech jako Turecko, Tunisko, Turecko po druhé a nebo Tunisko, letos jsem se rozhodl, že to chce menší změnu. Takže místo za exotikou, která v poslední době cestuje spíš k nám do Evropy než my za ní, jsem se rozhodl pro Czechii (prej si tak teď řikáme...). Dalším rozhodujícím faktorem byl fakt, že České dráhy už delší dobu nabízejí tzv. Jízdenku na léto, která Vám umožňuje po dobu 14 nebo 7 dnů (v našem případě těch 7) neomezeně cestovat vlakem po celé ČR. Dlouho jsem sháněl někoho, kdo by se mnou na tuto cestu vyrazil, ale až letos jsem ukecal @Daniel Kroupa Kroupič, aby do toho se mnou šel.

Naše pouť začíná 18. 8. 7:15 na Hlavním nádraží, kde máme s Kroupičem sraz. Oba jdeme samozřejmě včas, takže není žádný problém se dostat do vlaku. Ještě předtím kupujeme nějaký to jídlo na cestu a hurá do Českých Budějovic. Sedíme v kupéčku s nějakou fajn starší paní a spolu s náma tam je i už trošku míň fajn vousatý pán, který má celou cestu sluchátka, hraje cosi na tabletu a celou dobu si pro sebe něco mumlá, přičemž to vážně vypadá, jako kdyby někoho proklínal a přivolával na něj kletbu bohů. Ale jinak cesta byla v pořádku a my jsme po 2 hodinách dorazili do Budějic. Den byl náročný, takže ihned po tom co jsme se ubytovali, jsme se vydali do Hluboké nad Vltavou.
Z Budějic do Hluboký je to vlakem asi 7 minut, takže zde není prostor na nějaký špatný cestující. Dan se při kontrole jízdenek ptá pana průvodčího, jak daleko je zámek od nádraží, ten nám dává naprosto jasné instrukce, že kolem 20 minut a jsme tam. Prý tam jezdil za tchýní, takže si to dobře pamatuje. Celí natěšení vystupujeme z vlaku a vydáváme se směrem k zámku. Po 10 minutách si však začínám řikat, že je něco špatně. Jdeme po kraji silnice, jsme v lese, nikdo nikde, sem tam projede auto. Po 20 minutách se dostáváme ještě k větší silnici, kde už jezdí samej kamion, a my si říkáme, že sem už asi nemůžeme jít. Vydáváme se tedy cestou kolem rybníka, který se nachází u silnice. 30 minut uběhlo a my ještě ani nevidíme zámek... hmmm. Po nějakých 40 minutách už se však dostáváme do centra, takže moje propocený triko za chvíli dostane možnost trošku uschnout.
Víte, když se člověk vydá na hrad či jinou pevnost, tak by měl počítat s tím, že půjde do kopce (logicky), ale u zámku jsem tohle přesvědčení neměl, takže když jsme šli asi 690. kilometr do kopce a pořád nebyli na místě, tak už jsem se pohrával s myšlenkou, že se prostě skutálim dolů. Po chvíli jsme ale konečně dorazili na místo a pohled na zámek i okolí mě utvrdil v tom, že to za to propocený triko stálo. Následovalo nějaký to selfíčko a podobný cool věci a šlo se na prohlídku. Koupili jsme prohlídku reprezentačních sálů, a viděli jsme spoustu zajímavých místností, obrazů, architektonických skvostů, takže nás pochopitelně nejvíc zaujal starý vysavač, který vypadal jako megaboiler skříženej s pumpou na vodu. Po prohlídce jsme se vydali do centra okusit místní kulturu, takže jsme si sedli do první hospody na pivo (Budvar). Následovala cesta zpátky na nádraží, která se vždycky nějakým záhadným způsobem zdá kratší a poté vlakem zpátky do Budějek.
Večer, když jsme se rozhodovali kam půjdeme, mi Dan pověděl o jednom baru/hospodě, která je prej docela fajn. Když jsme však vstoupili, zjistil jsem, že se jedná o pěknej pajzl. Představte si takovou tu hospodu, kde mají všude různý stoly a sem tam židle, sem tam křeslo, zrovna co se jim podařilo někde sehnat, k tomu nějaká šílená hudba a nefungující obsluha. Ale jinak docela fajn!
Zamířili jsme jinam, ale protože se večer pomalu krátil a následující den byl náročný, pomalu jsme to směřovali ke spánku.

2. den
Rána bývají krušná, ale vlak v 10 hod. jsme stihli naprosto s přehledem [I když jsme celou dobu šli takovou tou rychlochůzí, při který vypadáte jako když se vám chce hrozně srát a pospícháte na záchod], ale vlak jsme stihli... s přehledem! Bohužel i tady jsme měli menší smůlu na cestující, respektive pouze já. Dan si sednul k paní s roztomilým pejskem, já ke staršímu, tlustýmu (a opět!!) mumlajícímu si pánovi, kterej navíc děsně smrděl. Takže zatímco si Dan hezky hrál s pejsánkem, já jsem se dusil.
Za zhruba hoďku jsme dorazili do Krumlova. Při výstupu jsme narazili na místního Zilvara z chudobince, který si zrovna zpíval Nestaví, nestaví, rychlík jede do Prahy od Dědy Mládka. Každopádně cesta z nádraží do centra zde byla mnohem lepší, celou dobu krásně po chodníku a z kopce! I prohlídka zámku byla fajn, obzvlášť Maškarní sál je moc hezkej (y), stejně tak i barokní divadlo. Co nás zarazilo, byl počet asijských turistů, těch tu bylo asi miliarda. Tolik jich není ani v Sapě a holešovický tržnici dohromady. Cesta zpátky už sice byla o něco horší, tady bych to shrnul jedním citátem:

"Když jdeš jednou z kopce, musíš jít pak taky do kopce."
-Platón.

Ok, možná to nebyl Platón, ale myšlenka zůstává...
Velmi zajímavý zážitek máme z místní hospody u nádraží, kde se s námi dal do řeči jeden ze štamgastů a vyprávěl nám od zavařování hub až po film se Sydney Poitierem, kterej mu prej narozdíl od ostatních černochů* nevadí. Ale jinak to byl docela sympaťák.
Po příjezdu do Budějovic jsme se rozhodli jít po náročném dni trochu smočit do místního plaveckého bazénu, který mívá otevřeno do 21.45. Bohužel při příchodu v 19.58 jsme zjistili, že bazén ve 20.00 zavírá...tak jsme šli na pivo.

(*tady použil trošku drsnější výraz, pozn. redaktora)

3. den
8:05, my se nacházíme ve vlaku směr Plzeň. Vlak jsme opět stihli v pohodě (tentokrát už normálně). Cesta se mi moc nevybavuje, takže zřejmě nic nesmrdělo. Po příjezdu jsme se šli ubytovat na koleje, takže jsme i přes prázdniny ochutnali ten pravej studentskej život (vlastně ani moc ne, protože tam skoro nikdo o prázdninách není...).
Vyrazili jsme se koupat do místního plaveckého bazénu, který kupodivu byl zavřený, naštěstí je vedle něj i venkovní bazén, a tak jsme tuto bazénovou etýdu vyřešili jednou pro vždy. Akorát jsem nepočítal, že bude takový vedro a nevzal si sebou opalovací krém, takže večer jsem byl trošku rajčoidní, ale to je sport.
V Plzni jsme navštívili chrám sv. Bartoloměje a konkrétně jeho věž, která je nejvyšší v celé republice (to aby to bylo taky trochu edukativní), courali se na náměstí, dali pivo, chtěli jsme se jít podívat i na prohlídku prazdroje, ale místo toho jsme šli do hospody a dali pivo. Druhý den už nás čekal odjezd směr Karlštejn.
4. den
Přímý spoj z Plzně do Karlštejna není, takže jsme museli jet přes Beroun. Zde jsme se chtěli chvíli zdržet, sednout si na lavičku a trošku se pokochat náměstím, ale pokaždý když jsme se blížili k lavičce, někdo nám ji zasedl. Nevim jaká je pravděpodobnost, že když si chcete zrovna sednout na lavičku a před váma je pouze jeden člověk, tak ten člověk si tam pokaždý sedne... Takže to jsme si nenechali líbit a šli zpátky na nádraží, kde už jsme si sedli.
Po příjezdu na nádraží v Karlštejně jsme měli před sebou možná asi jednu z největších výzev, minimálně srovnatelnou s výšlapem na Hlubokou. Kolem 13 hod, slunce praží, my jdeme (ano, zase do kopce) a krize je taková, že si musíme sundat i trika, takže vypadáme jako kdybychom zabloudili z Gay pride festivalu.
Po těch asi 1000 kilometrech jsme nahoře a dozvídáme se, že Danův kamarád Martin, nás může dostat na první prohlídku zadarmo, takže neváháme a razíme (víš, co musíš znát lidi, co znaj lidi). Poté nás čeká ještě jedna prohlídka (až do samotného ráje - kaple sv. Kříže), u které je potřeba zdolat nějakých 300 schodů, ale to už pro nás není problém..že jo). Opět to však stálo za to (y)
Poté už nás čekala jen cesta zpět domů, kde jsme vyměnili pár triček (především těch propocenejch), trošku načerpali síly, prospali se a druhý den směr Liberec!

5/6/7. den
7:24 a vlak z Prahy do Liberce odjíždí. Já v něm však nejsem, protože jsem ho nestihl. Proč? Řekněme, že kdybych si psal omluvenku do žákovské knížky, tak tam napíšu "střevní potíže"... Kdo ví, třeba to bylo po těch pivech. Dana jsem tímto pochopitelně nepotěšil, ale vzal to sportovně. On totiž čekal na nádraží v Čakovicích, kde jsem ho měl tím vlakem nabrat. Co však osud ne/chtěl, v půl 5 ráno prej nějakej mladík skočil pod vlak, takže tímhle způsobil, že vlaky měli půlhodinová zpoždění. Takže zatímco já vlak nestihl o jednu minutu, ten samej vlak čekal v Čakovicích dalších třicet! Ale vše se nakonec vyřešilo a my jsme oba seděli v dalším vlaku a směřovali do Liberce.
Je zajímavé, že jsme tentokrát nenarazili na nějak zvlášť divné lidi, ale na spoustu psů. V našem okolí bylo přes vlčáka, po yorkšíra až po nějaký jezevčíky. Ale já mám psy rád, a tihle navíc tolik nesmrděli jako ten tlustej pán, takže cesta byla v pohodě.
Zatímco v Plzni jsme bydleli na koleji se společnýma záchodama/sprchama, tady jsme byli ubytovaní v **** hotelu Babylon, takže jsme zase chvíli žili jako lidi. Za ty dva dny jsme toho stihli opět neskutečný množství. Vyšlápli jsme Ještěd (resp. jeli lanovkou), ale nazpátek už jsem šel pěšky, zatímco Dan ho sjel na koloběžce. Dan si to prej docela užil, mně málem vybouchly nohy. Zašli jsme do Aquaparku, IQ parku, IQLandie, Labyrintu, do 4D (nebo kolika Dé) kina, dali šipky a pivo (tradice je tradice).
Třetí den (to už je pondělí) jsme vyrazili do Kryštofova údolí, které jsem do tý doby neznal. Kdo tam ještě nebyl, tak to musí napravit, fakt hodně hezký místo. Navštívili jsme místní orloj, viadukt, dali si skvělý žebírka v restauraci u Kryštofa, udělali pár fotek a vyrazili zpět do Prahy.

8. den
Poslední den našeho cestování jsme se rozhodli směřovat na Moravu. Nejdřív jsme dorazili do Brna. Při procházení centra nás zarazil velký počet směnáren, opravdu co krok to směnárna. Až jsme trošku znejistili, jestli si náhodu nemáme vyměnit naše koruny české na dolary brněnské [vtípek] chňo chňo chňo.
Viděli jsme místní orloj, který spíš připomíná obří vibrátor, ale kuličku jsme z něj padat neviděli, protože zde odbijí dvanáctá v jedenáct hodin.
!ZAJÍMAVOST!
Je to prej z důvodu, že když bylo v minulosti Brno dobýváno, útočící švédové se prej dohodli, že jestli Brno nedobudou do poledne, tak toho nechají. Brňáci tedy velice prozíravě posunuli odbíjení dvanácté o hodinu a záchránili tak město (y)
Při focení u Brněnské žirafy si nás všimlo trio starších, velice žoviálních dam, které se s náma chtělo vyfotit a pořád opakovalo jak má Dan krásný zuby a jak bychom na sebe všichni měli být hodní a milí...
Při cestě do Olomóce přišla menší komplikace, to když nám průvodčí říká, že naše jízdenky už neplatí (platili do pondělí, ale ono bylo už úterý), takže jsme si museli koupit další (za 150,-). To nás ale neodradilo a my dorazili do Olmiku.
Samozřejmě jsme neopomenuli UNESCO sloup Nejsvětější trojice, kterej je velkej jako kráva a nachází se na náměstí, takže opomenout ani nejde. Koukli jsme na orloj, prošli chrám sv. Michala a kostel sv. Mořice. Skočili na drink (néé na pivo) a vyrazili zpátky domů.
Kroupič chtěl jet hrozně pendolinem, tak jsme tak učinili, a přitom doufali, že si paní průvodčí nevšimne našich prošlých jízdenek. Nakonec se to podařilo, dopláceli jsme jen 50 kvůli místenkám, ale jinak se celkem poslední den vyplatil. Ujet nějakých 600 km za 200,- s Českýma dráhama? To i hodit prsten do Mordoru je snazší.

Takže celkově se tento sedmi/osmidenní trip podařil, sice jsem nachodil víc kilometrů, než kdybych ležel někde v Tunisku na pláži, na druhou stranu pořád žiju, a to se taky počítá!

Na závěr bych ještě zveřejnil takové menší statistické okénko pro zajímavost -
Počet najetých km vlakem - 1410 (přesně spočítáno)
Počet nachozených km - 180 tisíc (tady je to můj odhad)
Počet koupených suvenýrů - já nula, ale Kroupič jich má asi 150
Počet vypitých piv - tolik piv jsem neměl za celej svůj život...


Pokud jste dočetli až sem, tak vážně nemáte co na práci....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama